V sekci Dokumenty - úložiště zveřejňujeme předběžnou studii proveditelnosti hlubinného úložiště (HÚ) v zájmovém území Boletice. Studie byla vypracována pražskou firmou Atelier T- plan, s.r.o. koncem r. 2012 a má sloužit jako podklad pro rozhodnutí o případném zařazení lokality Boletice do seznamu potencionálně vhodných lokalit. V současné době jsou v tomto seznamu lokality: Horka (Budišov), Hrádek (Rohozná), Čihadlo (Lodhéřov), Magdaléna (Božejovice), Čertovka (Blatno) a Březový potok (Pačejov). Pro všechny uvedené lokality byly už studie proveditelnosti zpracovány, a tak studie proveditelnosti zájmového území Boletice umožní jejich vzájemné srovnání. Studie obsahuje tak zajímavé a citlivé údaje, že jsme se rozhodli ji touto formou zpřístupnit širokému okruhu našich spoluobčanů. Ze studie nyní vybíráme jen nejzajímavější údaje o technickém řešení stavby, možnostech napojení na stávající infrastrukturu, o nových stavbách úzce souvisejících s hlubinným úložištěm, o vlivech na přírodu, krajinu a obyvatelstvo a velmi zajímavé souhrnné vyhodnocení všech lokalit. Pro zájemce o detailní informace je studie přístupná v sekci Dokumenty-úložiště pod názvem Studie o proveditelnosti hlubinného úložiště na Chlumu. V rámci této studie je povrchový areál HÚ řešen ve dvou koncepčních variantách. Prioritní varianta řešení je napojení areálu Chlum na silniční síť od severu ze silnice II/165 Zbytiny-Křišťanov-Ktiš a napojení železniční dopravou od severu z železniční stanice Chroboly na trati č. 197 Volary-Prachatice. Trasa vlečky dlouhé 7,5 km vede z Chrobol JV směrem, křižuje Chrobolský potok a klesá do hloubeného tunelu Chroboly o délce 340 m. Dále překonává údolí Zlatého potoka 660 m dlouhým mostem až na úbočí Ostré hory a dále pak mostem dlouhým 180 m překonává Křížovický potok. Osadu Miletínky míjí ve 100 m přesypaném tunelu, pokračuje údolím potoka Tisovka a na konec ještě vstupuje do raženého tunelu Tisovka, podchází pod silnici II/165 a končí v povrchovém areálu Chlum. Železniční napojení také vyžaduje rekonstrukci regionální železniční tratě v úseku Číčenice-Chroboly v délce 37 km včetně výchozí a koncové stanice. Záložní varianta řešení se liší pouze napojením na železniční dopravu a řeší v případě neproveditelnosti vybudování železniční vlečky z Chrobol umístění překladiště kontejnerů s vyhořelým jaderným palivem a radioaktivním odpadem v jižní části Vojenského újezdu Boletice s napojením na železniční trať Č. Krumlov-Horní Planá. Překladiště je určeno k přeložení kontejnerů z železnice na silniční návěs a následnou přepravu po nové účelové komunikaci v délce cca 15 – 20 km podle polohy překladiště do povrchového areálu (PA) Chlum. Překladiště Polná/Polečnice je řešeno ve 3 variantách Holý kopec, Polečnice 1 a Polečnice 2-Lazy. Trasa nové komunikace je řešena samostatnou studií ve více variantách, vede ve vojenském újezdu převážně podél tankových a zpevněných cest a vyžádá si investiční náklady ve výši cca 3 mld. Kč. Přímé napojení PA Chlum na silniční síť je řešeno novou účelovou komunikací o délce cca 0,5 km napojenou stykovou křižovatkou ve vzdálenosti asi 1 km západně od Tisovky na silnici II/165 Ktiš – Blažejovice. Zásobování el. energií je uvažováno dvěma nezávislými přívody vysokého napětí (VN) 22 kV a bude předmětem technické studie. První napojení je uvažováno z vedení velmi vysokého napětí (VVN) 110 kV Těšovice-Volary navrženého v rámci Zásad územního rozvoje (ZÚR) Jihočeského kraje a bude vedeno převážně v souběhu se stávající trasou 22 kV Zbytiny-Ovesné-Miletínky-Tisovka-PA Chlum. Druhé napojení je uvažováno z navrhované trasy VVN 110 kV Větřní-Horní Planá opět v rámci ZÚR Jihočeského kraje s odbočením východně od Květušína a dále v ose Polná-Boletice-Třebovice-PA Chlum. Zásobování plynem je uvažováno samostatnou středotlakou (STL) plynovodní přípojkou zemního plynu z nejbližší možné lokality, a to buď napojením ze stávající regulační stanice VTL/STL v Ktiši, nebo napojením vysokotlakou (VTL) přípojkou na stávající VTL plynovod u Březovíku a ukončením na hranici areálu Chlum odběrnou regulační stanicí, z níž bude areál napojen středotlakým přívodem. Zásobování pitnou vodou je navrženo z místního zdroje (studna/vrt) umístěného přímo v areálu, splaškové vody budou svedeny do místní čistírny odpadních vod, dešťové vody do požární nádrže a přebytek bude vsakován na pozemku areálu. Za zmínku ještě stojí skládka a odvoz rubaniny. Předpokládá se vyrubání cca 2,8 mil. m3 rubaniny a její uložení z větší části na skládce vně areálu, nebo odvoz a deponování ve velkých lomech na kámen v okolí, reálně připadají v úvahu lomy Ševětín a Kaplice. V případě uložení na skládku bude její plocha cca 2 ha s korunou ve výšce 10 m. Studie rozebírá vliv hlubinného úložiště na přírodu a krajinu, na kulturní a historické hodnoty území, na funkční využití okolního území a sociální a ekonomické důsledky výstavby a provozu úložiště. Vliv na přírodu a krajinu hodnotí jako významně negativní, dojde k snížení estetické a přírodní hodnoty krajinného rázu a k významným změnám funkčního využití území, zvláště osady Tisovka a sídel podél příjezdových komunikací, zejména II/165, tj. Ktiš, Březovík, Smědeč a nepřímo i Dobročkov. Vliv na Miletínky je částečně eliminován výstavbou tunelů. Sociálně ekonomické důsledky se projeví ve změně struktury osídlení a ve změnách sociálního klimatu. Ve fázi přípravy a výstavby úložiště lze očekávat negativní psychologické dopady spojené se ztrátou atraktivity pro trvalé a rekreační bydlení, s vyvlastňováním pozemků, se snížením hodnoty nemovitostí. Tyto vlivy mohou být ve fázi provozu úložiště zmírněny. Přínosy pro bezprostřední okolí úložiště spatřuje studie ve zlepšení technické a dopravní infrastruktury, vytvoření nových pracovních příležitostí, a tím zvýšení životní úrovně místních obyvatel, a ve zvýšení příjmů dotčených obcí kompenzacemi ztrát. Studie konstatuje, že optimální lokalita z hlediska sociálně ekonomických vazeb je taková, která se sice nachází v řídce osídleném území, ale v její blízkosti jsou velká nebo středně velká města. Mezi takové naše lokalita bohužel patří. Důležitá jsou pro nás také rizika vlivů na obyvatelstvo a životní prostředí uvedená v kapitole 6.3 studie. Studie vyhodnocuje riziko ztráty tržní hodnoty objektů obytné a rekreační výstavby v nejbližším okolí v okruhu 10 km od HÚ jako vysoké s malými následky v porovnání s ostatními lokalitami. V případě realizace záložní varianty s překladištěm v Polné je riziko vyhodnoceno jako vysoké s velkými následky vzhledem k mimořádnému rekreačnímu významu Lipenské vodní nádrže. Dopad na obyvatelstvo v případě radiační havárie byl posuzován na základě počtu obyvatel v nejbližším okolí úložiště. Vzhledem k velmi nízké hustotě obyvatel v našem regionu je potenciální riziko vlivu dopadu na obyvatelstvo v případě radiační havárie ve srovnání s ostatními lokalitami klasifikováno jako nízké s malými následky. Rizika negativních vlivů na přírodu a krajinu jsou v případě výstavby povrchového areálu Chlum zcela zásadní, protože se jedná o lokalitu s cennými přírodními hodnotami z hlediska flóry a fauny. Biologickými průzkumy byly zjištěny druhy kriticky ohrožených, silně ohrožených a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Lokalita vlastního povrchového areálu Chlum je cenná z hlediska nenarušenosti velkého lesního celku, překladiště leží na území evropsky významné lokality a ptačí oblasti Boletice a jsou součástí CHKO Šumava, koridory kolejového propojení procházejí třemi lokalitami soustavy Natura 2000 a Zlatý potok je klíčovou lokalitou výskytu kriticky ohrožené perlorodky říční. Ze závěrečného vyhodnocení všech možných rizik vyplývá, že riziko dopadu nepříznivých vlivů na náš region je až na výjimky velmi vysoké a opravňuje nás k tvrzení, že umístění HÚ v lokalitě Chlum, zvláště v etapě výstavby, bude mít výrazný negativní dopad na celé Ktišsko a na životy našich potomků. Z porovnání lokalit na základě závěrů předběžných studií proveditelnosti umístění a výstavby HÚ vyplývá, že lokalita Boletice z hlediska vylučujících kritérií vyhovuje až na výjimky, stejné pro všechny lokality, požadavkům na umístění povrchového areálu. Jedinou naší nadějí je, že z hlediska požadavků zákona na ochranu přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. je lokalita Boletice předběžně hodnocena jako nevyhovující. Studie pro lokalitu Boletice končí s těmito závěry: 1) Lze realizovat HÚ podle tzv. hlavní varianty umístění horké komory v ražené kaverně skalního masivu. 2) Obtížná realizovatelnost s ohledem na výskyt souvisejících zalesněných oblastí. 3) Obtížně řešitelné další střety zájmů s ochranou přírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb. (zejména krajinný ráz a výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů). Kolektiv autorů na závěr doporučuje zvážit vhodnost a účelnost přiřazení lokality Boletice - Chlum do seznamu sledovaných lokalit pro realizaci hlubinného úložiště radioaktivních odpadů, přičemž v dalším prověřování se má pokračovat pouze v případě, že se na ostatních sledovaných lokalitách jednoznačně prokáže nerealizovatelnost hlubinného úložiště s umístěním horké komory v kaverně skalního masivu.