MUDr. Miroslav Krejčí - Proč volit písemnou formu komunikace s Obecním úřadem Tisk

 

Po zveřejnění mého otevřeného dopisu zastupitelům naší obce se mne lidé opakovaně ptají, proč jsem zvolil k mému vyjádření právě písemnou formu.
Jde o reakci na dopis paní starostky a pana Koryty na báňský úřad v Příbrami, ve kterém moji manželku dr. Helenu Krejčovou obvinili z vynášení poplašné zprávy na základě údajně nepodložených a nepravdivých údajů. Toto tvrzení ani paní starostka, ani pan Koryta nebyli schopni dodnes nijak dokázat.
Psané slovo je standardní formou komunikace mezi lidmi. Je vhodné všude tam, kde existuje možnost, že bude nutné se k uvedeným informacím vracet, ověřit jejich pravdivost nebo rozhodnout o nějakých důsledcích, které z nich vyplývají. Lidská paměť je krátká a ošidná.
Někteří lidé navíc mají nepěkný zvyk hovořit po čase o událostech zcela jinak, než se ve skutečnosti staly. Písemná forma sdělení tak předchází podvodům a manipulacím, nedorozumněním i pomluvám.
Všechny žádosti, podněty či dotazy pro správní či jiné úřady musejí být podány písemně, neboť pouze taková forma zakládá těmto úřadům zákonnou povinnost se jimi zabývat. To, co se jen řekne na ulici či v hospodě nic neznamená. Poctivý člověk čte dokumenty pomalu a pečlivě, aby popsaná fakta sám sobě nezkreslil.
Otázku bere jako otázku, nikoli jako prohlášení. Vyjádřenou pochybnost autora nikdy nevydává za tvrzení. U písemné formy podnětu je třeba nezaujatě posoudit čtyři hlavní hlediska. Předně to, zda je dopis podepsaný. Podpis dokládá odpovědnost autora za jeho obsah. Anonymem není vhodné se zabývat.
Dále to, je-li dopis napsán slušně a bez dvojsmyslných vyjádření, která již předem odhalují úmysl autora později s fakty účelově manipulovat. Je poctivé vždy prověřit, jestli je obsah dopisu pravdivý, tedy zda autor předkládá nějaké důkazy svého tvrzení.
A konečně bychom měli posoudit, je-li přeložený důkaz korektní a věrohodný. To znamená, zda neobsahuje nezákonně získané, tajné nebo třeba intimní informace.
Každý se může přesvědčit, že můj veřejný dopis je nejen podepsán, ale i slušně formulován. Fakta jsou zde řazena přehledně a logicky. Jejich pravdivost je doložena fotokopií dopisu paní starostky a pana Koryty s jejich podpisem. Jde tedy o důkaz nezpochybnitelný a seriózní. Písemná forma komunikace je velmi poctivá. Autorovi ani adresátovi neumožňuje napsaná fakta později účelově překrucovat či zmanipulovat.
Pokud tak přesto učiní, písemná forma jej ihned usvědčí ze lži. To je také ten hlavní důvod, proč někteří lidé písemnou formu komunikace odmítají. Zakrývají to nesmyslnými argumenty, že „.. se to na vsi tak nedělá...“ nebo že ústní forma je tak nějak „čestnější“. Je tomu právě naopak. Někteří lidé nechápou, že zlé není o špatných věcech psát, zlé je špatné věci dělat.
Žijeme v samosprávné demokracii, kde je výkonná moc svěřena voleným zastupitelům. Pro její výkon má zásadní význam občanská kontrola zastupitelů a právě písemná forma podnětů je nezbytná pro ochranu řadových občanů před zneužitím této moci za účelem prosazení osobních zájmů. Takovým zájmem jistě není čisté životní prostředí, neboť to je zde přece pro nás všechny. Osobním zájmem je ale například zájem jedince či skupiny lidí na finančním prospěchu, třeba právě z těžby v Ktiškém lomu. Občanská kontrola výkonu moci je výrazem osobní svobody člověka, ale také jeho odpovědnosti k lidskému společenství a jeho hodnotám. Každý, kdo ji zpochybňuje nebo se jí nějak brání, není důvěryhodným člověkem.

dr. Miroslav Krejčí